„Psoriáza je chronické onemocnění, jehož prevalence je 2–3 % evropské populace. V České republice je asi 250 000 lidí s psoriázou. Údaje o prevalenci a incidenci psoriázy nejsou u nás dostupné, v Evropě jde o rozmezí 0,6–4,8 % populace,“ uvedl prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Dodal, že 40–60 % pacientů má lupénku v rodinné anamnéze.
Psoriáza se pojí se závažnými komorbiditami. „U třicetiletého pacienta s těžkou psoriázou je 3× vyšší riziko infarktu myokardu, výskyt výrazných koronárních plátů je u pacientů s psoriázou 2× častější než u kontrolní skupiny, očekávaná délka života je u pacientů s psoriázou nižší o 3–4 roky. U mužů o přibližně 3,5, u žen o 4,4 roku,“ řekl prof. Arenberger. Podle něj kardiovaskulární onemocnění souvisejí se systémovým zánětem provázejícím psoriázu. Jedinci alespoň jednou hospitalizovaní pro psoriázu vykazují o 50 % vyšší riziko kardiovaskulární mortality oproti běžné populaci. Riziko infarktu myokardu u pacientů se středně těžkou až těžkou psoriázou je vyšší a týká se významně mladších jedinců (kolem 30 let).
Psychologické aspekty lupénky jsou podceňovány
„Psoriáza je mnohem víc než kožní onemocnění. Přináší lidem pocit, že jsou vyděděnci, a způsobuje jim fyzickou i psychickou bolest. Osmdesát procent pacientů hodnotí psoriázu jako vážný až velmi vážný problém v každodenním životě a mnozí nemocní hodnotili kvalitu svého života hůře než osoby po infarktu myokardu nebo dokonce s karcinomem,“ upozornil prof. Arenberger, který apeloval, aby psychologické aspekty psoriázy nebyly podceňovány. V porovnání s běžnou populací je totiž u psoriatiků o 67 % vyšší výskyt sebevražedných myšlenek, až desetina pacientů s lupénkou si přeje být mrtvá. Není výjimkou ani sociální izolace nemocných. Ačkoli lupénka není nakažlivá, mnoho lidí se bojí osob s psoriázou dotýkat a kvůli obavám z odmítání se psoriatici často vyhýbají společenským kontaktům.
Časté absence v zaměstnání, hospitalizace v řádu dnů či týdnů a neschopnost vykonávat určité činnosti vedou u pacientů s lupénkou někdy ke ztrátě zaměstnání, pocity stigmatizace a izolace vyvolávají časté deprese a mají na nemocné negativní psychosociální dopad. Asi 14 % psoriatiků odešlo ze zaměstnání nebo bylo propuštěno v přímém důsledku lupénky, 23 % jich uvedlo, že nemoc má negativní důsledky na výši jejich příjmů.
„Psoriáza je závažné onemocnění vyžadující nepřetržitou léčbu, pacienti se střední až těžkou lupénkou bohužel někdy nejsou dostatečně léčeni a měli by rádi nad svým onemocněním větší kontrolu. Systémovou biologickou léčbou osob s časným vznikem psoriázy lze dosáhnout dlouhodobé kontroly nemoci, zmírnění deprese a úzkosti a zvýšení produktivity práce. Aby toho bylo možno dosáhnout, je nutná standardizace léčby psoriázy,“ zdůraznil prof. Arenberger.
Náklady na cílenou a včasnou léčbu se vrátí
Podle MUDr. Tomáše Doležala, Ph. D., z Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assess ment vede předčasné úmrtí ke ztrátě podílu na HDP a jiných hodnotách. Pracující psoriatici jsou často v pracovní neschopnosti (cca 29 dnů za 6 měsíců) nebo mají snížený pracovní výkon. Průměrný pacient s lupénkou je člověk ve věku 43,3 roku, psoriázou trpí 17 let, jeho pracovní neschopnost činí 6,3 hodiny během jednoho týdne, jeho pracovní výkon je snížen o 36 procent, běžné aktivity má omezeny o 58 procent.
Bez účinné léčby je psoriáza rychle invalidizující onemocnění již v mladém věku s vysokými nepřímými sociálními náklady. Snížení pracovní schopnosti a produktivity práce generuje vysoké finanční náklady – včasné zahájení účinné léčby však může těmto ztrátám zabránit.
„Je třeba léčit psoriázu i psoriatickou artritidu včas a cíleně a tím minimalizovat rozsah pacientova postižení. Jen tak lze dosáhnout stavu, kdy bude invalidizovaný jedinec schopen pracovat. Vrací pak náklady státu zpět, je aktivní, odvádí daně, příspěvky na pojištění. Kvalita jeho života je několikanásobně zhodnocena – je potřebným, rovnocenným členem společnosti,“ řekla Hana Potměšilová, ředitelka NFOZP.
Společnost psoriatiků a atopických ekzematiků (SPAE) má celkem 2000 členů, aktivních 400 členů Členové jsou osoby: s lupénkou 78 %, ekzémem 9 % a ostatní (vitiligo, prurigo, odborníci) 13 %
http://www.spae.cz.
Zdroj: Lékařské listy, příloha Zdravotnických novin 46/2011